Zátěžová vyšetření ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Proč se zátěžové testy provádí? *========================================================================================= Ne všechny obtíže se vyskytují v klidu. Mnoho z nich je vázáno na zvýšenou námahu. Zátěžov umožňuje dokumentovat obtíže a jejich mechanizmus, zjistit toleranci zátěže. Umožňuje také předepsat vhodnou pohybovou aktivitu. *========================================================================================= * Kdy se zátěžový test nesmí provést? *========================================================================================= Zátěžový test se nesmí provádět při právě probíhajícím infekčním onemocnění (včetně zvýšen horečky, viróz, užívání antibiotik). Dále by se neměl provádět při akutních stavech. Máte-li jakékoli pochybnosti, řekněte to l zátěžový test bude provádět. *========================================================================================= * Jak být na zátěžový test připraven? *========================================================================================= Minimálně 12 hodin před vyšetřením je vhodné se vyvarovat velké fyzické námahy. Před vyšet 12 hodin by se neměl konzumovat alkohol a nemělo by se kouřit, 2 hodiny před vyšetřením by Je také dobré být dobře zavodněný. K vyšetření si můžete přinést sportovní úbor, možné je však vyšetření realizovat ve spodní v kalhotách a obuvi s plošší podrážkou. Vhodné je přinést si k vyšetření vlastní r *========================================================================================= * Co vás čeká? *========================================================================================= Během vyšetření budete šlapat proti odporu na zařízení, které se podobá jízdnímu kolu (bic není spojeno s aplikací žádných injekcí a nemusíte se obávat žádných bolestivých manip Spiroergometrie je zátěžový test podobný jako ergometrie, ale navíc je analyzován ventilov Vyšetření je přítomen lékař a zdravotní sestra. *========================================================================================= * Co všechno se měří? *========================================================================================= Všechna měření probíhají neinvazivně. Vyhodnocuje se: • Intenzita zátěže • Elektrokardiogram (EKG) – zhodnocení srdeční frekvence, nedokrvení srdce (ischémie), ary • Krevní tlak • Saturace krve kyslíkem • Subjektivně vnímaná náročnost zátěže pomocí tzv. Borgovy škály Při spiroergometrii navíc: • Minutová ventilace – kolik vzduchu za minutu vdechnete a vydechnete • Výměna vydechovaných plynů – kyslíku O2 a oxidu uhličitého CO2 *========================================================================================= * Je to bezpečné? *========================================================================================= Výkon má minimum nežádoucích účinků. Závažné nežádoucí účinky se vyskytují vzácně. *========================================================================================= * Na co si dát pozor po ukončení testu? *========================================================================================= Mezi nejčastější „nepříjemné“ účinky po ukončení testu patří tzv. pozátěžová hypotenze, kd testu klesá krevní tlak pod hodnoty před testem. U některých pacientů tento pokles můž točením/motáním hlavy a někdy i rozostřeným viděním. Většinou do 10-15 minut odezní. Někdy vyskytnout i o něco později. Předcházet se tomu dá dostatečným příjmem tekutin po vyšetřen *========================================================================================= * Vyšetření na běhátku *========================================================================================= Běhátko (treadmill, běhací pohyblivý pás) je přístroj, na kterém se gumový pás pohybuje př rychlostí v rozmezí lidské chůze až běhu. Stupeň zátěže nemocného je dále upravován zvyšuj pásu. Nemocný se přidržuje nepohyblivých madel a dolními končetinami pohybuje s frekvencí pohybu pásu. Vyšetřujeme takto především nemocné s ischemickou chorobou dolních končetin, takto možno objektivizovat vzdálenost do vzniku bolesti končetiny z nedokrevnosti. Tato bo klaudikací a proto hovoříme o vyšetření klaudikačního intervalu. K dispozici je i speciáln program, který umožňuje na běhátku provádět zátěžové vyšetření srdce. Používáme jej u nemo zátěže na bicyklovém ergometru (viz výše).