Katetrizační vyšetření srdce ****************************************************************************************** * Úvod ****************************************************************************************** V současné době lze u řady onemocnění srdce stanovit přesnou diagnózu echokardiografickým případě nutnosti chirurgické nebo intervenční léčby je však většinou nutno provést katetri srdce. Znamená zavedení speciálních katétrů skrze žílu nebo tepnu do srdce. Pomocí těchto jednotlivých srdečních oddílech měřit krevní tlak, koncentraci kyslíku, teplotu, rychlost lze jimi stimulovat srdeční akci a měřit rychlosti šíření elektrického vzruchu po srdci. J oddíly nebo cévy lze pomocí katétrů naplnit kontrastní látkou a posléze zobrazit RTG příst katétrů a postup vyšetření je závislý na typu onemocnění srdce nebo plic. Jako přístupové nejčastěji tepny a žíly na zápěstí. Do žil lze vstoupit také vpichem v tříslech či na krku Nejčastějším typem katetrizačního vyšetření je koronarografie. Cílem je zjistit rozsah ate postižení věnčitých tepen u nemocných s ischemickou chorobou srdeční nebo u nemocných se s Umožňuje rozhodnout o optimálním způsobu léčby, tj. zda je nutno srdce operovat, zda je mo katetrizačně nebo zda třeba postupovat konzervativně pomocí léků. U nemocných se srdečnými někdy navíc provádí tzv. velká katetrizace v případě, že závěry echokardiografického vyšet jednoznačné, nebo je rozpor mezi výsledkem echokardiografického vyšetření a stupněm obtíží řadě případů na katetrizační vyšetření ihned navazuje intervenční léčba, kdy pomocí katétr odstranit srdeční problém, respektive zcela nebo částečně vyléčit pacienta. Jde zejména o angioplastiku, viz níže, ale jsme schopni také uzavřít defekt srdeční přepážky nebo roztáh srdeční chlopeň. ****************************************************************************************** * ICHS (Ischemická CHoroba Srdeční) ****************************************************************************************** Srdce je svalová pumpa, která přečerpává okysličenou krev do všech částí těla. Ze srdce kr největší arterie v těle – aorty. Z aorty odstupují jednotlivé větve – arterie, které rozvá různých částí těla. Cévy, které vracejí okysličenou krev zpět do srdce, se nazývají žíly. krve v plicích je krev opět přečerpávána ze srdce do celého těla. Jako všechny ostatní svaly lidského těla potřebuje srdce kyslík, aby mohlo pracovat. Srdeč zásobují právě srdeční sval, se nazývají věnčité neboli koronární tepny. Odstupují z aorty srdce, mají vysoké procento kyslíku a vyživují jak srdeční povrch, tak srdeční sval. Rozli věnčité tepny - pravou a levou. Levá věnčitá tepna má dvě hlavní větve – přední sestupnou Ramus Interventricularis Anterior – RIA) a zadní sestupnou větev (latinsky Ramus Circumfle dále větví v menší větve tak, aby zásobily krví každou část srdce. Ischemická choroba srdeční je výsledkem abnormálního hromadění cholesterolu, kalcia a jiný vnitřní stěně věnčité tepny. Tento proces významně tepnu zúží, průtok krve je omezen a tká potřebného množství krve. To se obvykle projevuje bolestí za hrudní kostí (angiózní bolest Většinou se tato bolest objevuje až tehdy, když se céva zúží o více než 70%. Pokud dojde n uzavření tepny, většinou vznikne akutní infarkt myokardu. U něj je bolest mnohem intenzivn se však, že asi 20% pacientů se zjevnou koronární nemocí žádné potíže nepozoruje. *========================================================================================= * Příčiny ICHS *========================================================================================= Lékaři prokázali, že především kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v způsob života, cukrovka a dědičná dispozice patří mezi největší a nejčastější rizikové fak podílejí na vzniku a rozvoji aterosklerózy. *========================================================================================= * Diagnóza ischemické choroby srdeční *========================================================================================= Existuje celá řada vyšetření, kterých lékaři používají pro zjištění přítomnosti ICHS. Zákl natočení EKG (elektrokardiogramu) – jednak v klidu nebo při jízdě na stacionárním kole (tz nebo běhu na pohyblivém pásu. Pokud tyto testy ukážou, že se srdci nedostává dostatečné mn může lékař pacientovi doporučit provedení koronarografie. ****************************************************************************************** * Koronarografie ****************************************************************************************** Koronarografie je rentgenologické vyšetření, při kterém lékař pomocí katetrů (tenkých dutý vstřikuje do věnčitých tepen rentgenkontrastní látku. Rentgenové snímky jsou uloženy v dig kterou může lékař později ukázat např. kardiochirurgovi, aby se poradil, jaký další způsob pro nemocného nejvhodnější. Většinou se zobrazují věnčité tepny v několika projekcích. Pro pacienta během výkonu pohybuje část RTG přístroje. Zobrazení v několika projekcích je důle být přehlédnuta žádná významná zúžení na věnčitých tepnách. Na základě tohoto vyšetření lé uvidí všechna postižená místa a mohou stanovit jejich závažnost. Získáním této informace p rozhodnout o nejlepším léčebném postupu u konkrétního pacienta. *========================================================================================= * Provedení koronarografie *========================================================================================= Koronarografie se provádí v tzv. katetrizační laboratoři. Hlavní součástí této laboratoře – speciální RTG přístroj. Během vyšetření je nemocný při plném vědomí, po celou dobu spolu lékařem. Je v poloze na zádech, přikryt sterilními rouškami. Lékař vyšetření zahájí tím, ž znecitlivění v místě vpichu. Tím je nejčastěji tříslo nemocného. Stále častěji se ale použ ruky. Aby bylo vše prováděno ve zcela sterilním prostředí, je důležité dobře vyholit tuto to provádí pacient sám, eventuelně za pomocí sestry večer před výkonem. Když je místo vpic lékař tenkou jehlou napíchne stehenní tepnu. Jehlou zavede speciální tenký a měkký vodič, zavádí samotný katetr. To je umělohmotná tenká a měkká trubička vyrobená ze speciálního ma ****************************************************************************************** * Léčba ICHS ****************************************************************************************** Osvědčenou léčbou ICHS je léčba medikamentózní (pravidelné užívání léků), chirurgická (tzv operace) a PTCA. *========================================================================================= * Medikamentózní léčba *========================================================================================= Medikamentózní léčba se používá buď samostatně nebo jako doplněk léčby chirurgické a PTCA. vést k potlačení příznaků ICHS nebo snížení četnosti a intenzity bolestí na hrudi. Pomáhá průtok zúženou tepnou a snižuje metabolické nároky srdce na kyslík. *========================================================================================= * Chirurgická léčba *========================================================================================= Chirurgická léčba (bypassová operace) se stala zcela rutinním léčebným postupem těžkých fo štěpy odebrané z dolních končetin nebo vnitřní hrudní tepny se používají k přemostění (byp místa na věnčité tepně. Štěp se našívá jednou stranou k aortě a druhou za zúžení tepny. Op v celkové anestézii, v mimotělním oběhu a v celkovém podchlazení organismu. Vyžaduje zkuše tým. Trvá kolem čtyř hodin a během operace pacient většinou dostane krevní transfúze. Stál tyto operace provádějí tzv. na „bijícím srdci“ tj. bez použití mimotělního oběhu. Tento vý nemocného většinou méně zatěžující. *========================================================================================= * PTCA *========================================================================================= • Perkutánní • tímto slovem je naznačeno, že se tato procedura provádí vpichem přes kůži. • Transluminální • označuje, že lékař pracuje uvnitř cévy • Koronární (anglicky Coronary) • říká, že tato procedura se týká věnčitých tepen • Angioplastika • je technika, pomocí níž lze roztahovat (dilatovat) zúžené nebo uzavřené cévy Základní myšlenkou PTCA je umístění malého nafukovacího balónku do zúženého místa věnčité se balónek tlačí sklerotické pláty proti stěně věnčité tepny a to umožní rozšíření zúženéh ------------------------------------------------------------------------------------------ Průběh PTCA ------------------------------------------------------------------------------------------ PTCA je nechirurgický výkon prováděný pod rentgenologickou kontrolou v katetrizační labora na zápěstí se podobně jako při koronarografii zavádí speciální umělohmotný tenkostěnný kat trubička) k ústí věnčité tepny. Vnitřkem tohoto katetru se pak zavádí jiný speciální katet balónkem. Lékař, který výkon provádí, si polohu balónku opakovaně kontroluje pomocí kontra Podobně jako u koronarografie může být pacient během výkonu opakovaně vyzván, aby se nadec zadržel dech. Je to proto, aby filmový záznam byl kvalitní. Když lékař přesně umístí balónek do středu nejužšího místa v tepně, nafoukne jej. Po dobu je velmi pečlivě sledován celkový stav nemocného, včetně krevního tlaku a pulzu. Je možné, dobu nafouknutí objeví typická svíravá bolest za hrudní kostí. Během nafouknutí jsou skler tlačeny proti stěně věnčité tepny a tím je rozšiřován vnitřní průsvit cévy. Na závěr výkon opět aplikací kontrastní látky kontroluje, zda se mu podařilo postiženou cévu rozšířit. Po se rozhoduje eventuelní opakování nafouknutí balónku nebo případném zavedení „stentu“ – ma která ponechává cévu roztaženou. Po ukončení výkonu je krátká zaváděcí cévka zavedená do tepny na zápěstí vytažena ihned po zápěstí je naložen „náramek“ s nafukovací manžetou, který po dobu 4 hodin stlačuje místo v ------------------------------------------------------------------------------------------ Po provedení PTCA ------------------------------------------------------------------------------------------ Po výkonu se pacient vrátí na pokoj nebo na jednotku intenzivní péče, kde je jeho celkový sledován ošetřujícím týmem. Je-li k zavedení katetru použita zápěstí, může nemocný z lůžka několika 12 hodinách. Pokud byla použita paže, musí obvykle na lůžku zůstat 24 hodin od vy katetru. Ucítí-li nemocný v místě vpichu vlhko, teplo nebo řezavou bolest, měl by na to ok sestru. Je to sice velmi málo časté, ale může dojít k opožděnému krvácení z místa vpichu. Celý den a zvláště první hodiny po výkonu je dobré, když si pacient při napínání třísla (k prsty zatlačí na toto místo. V den provedení PTCA by měl nemocný vypít více tekutin než je kontrastní látka mohla snadno vyplavit z těla ledvinami ven. Po provedení PTCA je po dobu výkonu běžný nepříjemný pocitu na hrudi. Pokud by se bolest na srdci zvětšovala nebo se vr to pacient upozornit. Asi 24 hodin po vytažení katetru je pacient většinou vyzván, aby zač prvním opuštění lůžka by mu však měla sestra pomoci. ------------------------------------------------------------------------------------------ Propuštění domů ------------------------------------------------------------------------------------------ Po úspěšném provedení PTCA pacient odchází domů obvykle během 3 – 4 dnů. Domů by měl být d sanitkou nebo autem příbuznými. Rozhodně by neměl auto řídit sám. Než ale odjede domů, měl ošetřujícího lékaře informovat o dietním režimu, pohybové aktivitě a dalším užíváním léků, kdy může znovu nastoupit do zaměstnání. Protože léky nadále zůstanou důležitou součástí lé pacient odcházet zabezpečen léky. Léky pomohou jednak předcházet vzniku sraženiny v roztaž spasmu (křeči) koronárních tepen. Lékař by měl pacientovi rovněž sdělit datum příští kontr ------------------------------------------------------------------------------------------ Komplikace PTCA ------------------------------------------------------------------------------------------ Komplikace můžeme rozdělit na akutní (vzniklé během výkonu nebo krátce po něm) a na pozdní komplikací je uzávěr věnčité tepny, který hrozí vznikem srdečního infarktu. V současné dob komplikaci většinou velmi úspěšně řešit použitím ocelové pružiny (stentu). Velmi vzácně je akutní operaci (bypass). K vývoji vážného srdečního infarktu dochází u méně než 0,5% výkon závažné srdeční infarkty vznikají asi u 2% výkonů. Podle světových statistik může dojít k méně než 0,5% výkonů, většinou při ošetřování velmi závažných stavů. Občasným problémem po PTCA (podobně jako u koronarografie) je krvácení v místě vpichu. Vět o hematom (krevní podlitinu), která se během několika týdnů vstřebá. Velmi vzácně se jedná krvácení, které je nutné zvládat podáním transfúze nebo chirurgickým zákrokem. Rovněž velm dojít k vývoji výdutě v místě vpichu, kterou je nutné řešit drobným chirurgickým zákrokem. Největším pozdním problémem PTCA je vznik restenózy (opakované zúžení v místě původního ro asi ve 25% případů během 2–6 měsíců po PTCA. V dalším období je již restenóza vzácná. Velk se úspěšně řeší opakovanou PTCA nebo implantací stentu. U části nemocných je možné stav ře pomocí bypassů nebo podáním léků. Toto opakované zúžení v původním místě zákroku se obvykl návratem obtíží nemocného ( bolestí na hrudi stejného charakteru jako před výkonem). Vznik šesti měsících od PTCA je málo častý. Pokud se tedy nemocnému v krátké době po výkonu jeho měl by co nejdříve o tom informovat pracoviště, na kterém bylo PTCA provedeno. Proto by ne měli při propuštění vyžadovat telefonní kontakt na toto pracoviště. ------------------------------------------------------------------------------------------ Stent ------------------------------------------------------------------------------------------ Stent je pružinka vyrobená z ušlechtilých kovů. Pomocí dilatačního PTCA balónku je zaveden zúžení věnčité tepny. Zde je při nafouknutí balónku tato pružinka roztažena a vtlačena do Po vyfouknutí balónku je balónek z tepny vytažen, ale stent ve stěně tepny zůstává trvale. je překryt cévní výstelkou. Díky stentům lze úspěšně řešit akutní problémy vzniklé při PTC způsobem snížit výskyt závažných komplikací po PTCA. Stent umožňuje lepší výsledný efekt v věnčitých tepnách. Zavedení stentů snížilo významně výskyt restenózy. Největším nebezpečím implantace stentů je ucpání krevní sraženinou v prvním měsíci po výko současné době vyskytují u méně než 1% případů. Proto je nutné v prvních dvou týdnech po vý silné bolesti na hrudníku vyhledat okamžitě interní nebo kardiologické vyšetření. Pro sníž závažné komplikace je nutno užívat léky snižují srážlivost destiček po doporučenou dobu. D užívány většinou 6-12 měsíců po výkonu. A jeden (nejčastěji Anopyrin) poté doživotně. ------------------------------------------------------------------------------------------ Ambulatní vyšetření tepen na srdci ------------------------------------------------------------------------------------------ Katetrizační vyšetření koronárních tepen je možno provést rovněž v tak zvaném režimu staci k výkonu přichází v den vyšetření ráno, na lačno, kdy ráno jen užije své pravidelné léky. provedeno výše popsaným způsobem na katetrizačním sále přes zápěstí. Po výkonu pacient zůs sedící v křesle o dobu 4-5 hodin a poté je propuštěn domů. Je nutné, aby byl pacient odvez doprovázející osobou. V den výkonu je nutno šetřit ruku, přes kterou byl výkon provede a t nedělat touto rukou těžší práci. K tomuto typu krátké hospitalizace nejsou vhodní pacienti užívající léky snižující krevní (Warfarin, Pradaxa, Xarelto, Eliquis) a pacienti po bypassové operaci srdečních cév. ****************************************************************************************** * Informační video ******************************************************************************************