Informace pro pacienty s chlopenními srdečními vadami ****************************************************************************************** * Chlopenní vady ****************************************************************************************** Chlopenní vady jsou onemocnění postihující srdeční chlopně, které usměrňují tok v srdci sp V současnosti jsou nejčastěji degenerativního původu, nebo vznikají na podkladě vrozených Postižené chlopně přestávají správně plnit svou funkci – dochází k nedomykavosti (regurgit zúžení chlopně (stenóze). Výsledkem je narušení přečerpávací funkce srdce. ****************************************************************************************** * Výskyt ****************************************************************************************** Výskyt chlopenních vad stoupá s věkem – u osob nad 70 let se středně významné a významné p vyskytuje u 10% populace. Některé chlopenní vady jsou vrozené, ty se obvykle projevují již ****************************************************************************************** * Nejčastější chlopenní vady ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Aortální stenóza *========================================================================================= Aortální stenóza je nejčastější chlopenní vadou u dospělých. Hlavní příčinou je zvápenatěn pohyblivost cípů chlopně. Vzniká buď na normální (trojcípé) chlopni, nebo na vrozeně odliš bikuspidální) chlopni, pak se vada rozvíjí dříve. Méně často se aortální stenóza objevuje mládí prodělaly revmatickou horečku. Zúžená chlopeň ztěžuje vyprazdňování krve ze srdce a zvyšuje nároky na levou srdeční komor se projevuje námahovou dušností, bolestí na hrudi při zátěži a omdléváním při námaze. *========================================================================================= * Aortální regurgitace *========================================================================================= Aortální nedomykavost může vznikat poškozením cípů chlopně (např. zánětem nebo prolapsem v bikuspidální chlopně), nebo při rozšíření vzestupné aorty, která na chlopeň navazuje. Krev chlopeň zpět do srdce, což vede ke zvětšení levé komory a zvýšení její zátěže. Při významné nedomykavosti se vada projevuje dušností, únavou při námaze, někdy také bušen bolestí na hrudi. *========================================================================================= * Mitrální stenóza *========================================================================================= Mitrální stenóza je dnes vzácná. Vzniká nejčastěji u pacientů, kteří v mládí prodělali rev méně často při zvápenatění mitrálního prstence ve vyšším věku. Projevuje se námahovou dušn srdečního rytmu (fibrilace síní) a v pokročilejších stavech otoky dolních končetin. *========================================================================================= * Mitrální regurgitace *========================================================================================= Mitrální nedomykavost může být způsobena postižením cípů chlopně (při prolapsu cípu, prask nebo vzniká druhotně (sekundárně) u jiných onemocnění levé komory (např. po infarktu myoka dilatační kardiomyopatii). Návratem krve z levé komory zpět do síně se zvyšují nároky na p jejímu zvětšení a pozdějšímu zhoršení funkce. Významná vada se projevuje dušností, sníženo bušením srdce nebo otoky dolních končetin. *========================================================================================= * Trikuspidální regurgitace *========================================================================================= Nedomykavost trikuspidální chlopně je obvykle druhotná (sekundární) – vzniká při zvětšení různých onemocněních (např. při plicní hypertenzi nebo fibrilaci síní). Primární postižení prolaps, infekční zánět chlopně, vrozená vada) jsou méně časté. Pacienti mívají otoky doln dušnost a únavu při námaze. ****************************************************************************************** * Vyšetřovací metody ****************************************************************************************** Na přítomnost chlopenní vady mohou upozornit typické obtíže nebo poslechový nález srdečníh Také změny na EKG nebo nález zvětšení srdce a městnání krve v plicích na rentgenu hrudníku podezření. Základním vyšetřením je echokardiografie (ultrazvuk srdce). Provádí se nejčastěji přes hru posuzujeme typ vady, její závažnost a dopad na funkci srdce. V některých případech je nutn jícnovou echokardiografii, kdy je tenčí ultrazvuková sonda zavedena do jícnu a umožňuje de zobrazení chlopní. V některých případech využíváme i zátěžové echokardiografické vyšetření námahou (šlapání na kole) nebo s podáváním léků (farmakologická zátěž). Před plánovanou operací chlopně nebo při nejasném nálezu se provádí katetrizační vyšetření katétry se zavádějí do srdce přes cévy na předloktí nebo v třísle. Dalšími používanými met srdce a magnetická rezonance srdce (MRI), které umožňují přesně změřit velikost aorty, zho srdečních komor a závažnost nedomykavostí. ****************************************************************************************** * Léčba chlopenních vad ****************************************************************************************** Způsob léčby závisí na závažnosti vady, přítomnosti obtíží a výsledcích provedených vyšetř významných vad postačuje pravidelné kardiologické sledování včetně kontrolního echokardiog vyšetření. Významné chlopenní vady, které způsobují obtíže nebo ovlivňují nepříznivě funkci srdce, je operací (chirurgicky) nebo katetrizačními výkony. *========================================================================================= * Chirurgická léčba *========================================================================================= Pokud je nález na chlopni vhodný, provádí se oprava chlopně (plastika), v opačném případě chlopeň protézou - mechanickou (kovovou) či biologickou (z prasečí nebo hovězí tkáně). Vol závisí především na věku pacienta (nad 60–65 let se obvykle volí biologická protéza), přid onemocněních a preferencích pacienta. *========================================================================================= * Katetrizační léčba *========================================================================================= Používá se zejména u starších nebo rizikových pacientů. Nejčastěji se jedná o katetrizační aortální biologické náhrady chlopně (TAVI) u aortální stenózy. U nemocných, kteří nejsou v je možné katetrizačně léčit také mitrální a trikuspidální nedomykavost pomocí svorek (klip sešívají cípy v místě nedovírání. *========================================================================================= * Prevence infekční endokarditidy *========================================================================================= U všech pacientů s chlopenními vadami je důležitá prevence bakteriálního zánětu chlopní (e Doporučuje se dobrá péče o chrup, včasná léčba bakteriálních infekcí a v někdy i preventiv antibiotik (při zubních výkonech). *========================================================================================= * Telefonický kontakt do ambulance chlopenních vad *========================================================================================= Vyšetření provádíme po předchozím telefonickém objednání na číslech: 22496 2634, 22496 2635 v ambulanci Chlopenních srdečních vad [ URL "1LFIK-47.html "] .