Informace pro pacienty s chlopenními srdečními vadami ****************************************************************************************** * Úvod ****************************************************************************************** Chlopenní vady jsou různorodou skupinou onemocnění, v současnosti nejčastěji degenerativní Chlopně přestávají správně plnit svou funkci – dochází k nedomykavosti (regurgitaci) nebo (stenóze). Výsledkem je narušení přečerpávací funkce srdce. ****************************************************************************************** * Nejčastější chlopenní vady ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Aortální stenóza *========================================================================================= Aortální stenóza je nejčastěji operovanou chlopenní vadou v dospělosti. Hlavní příčinou je stenóza se zvápenatěním a omezenou pohyblivostí aortálních cípů. Vyvíjí se na vrozeně norm aortální chlopni nebo na vrozeně abnormální chlopni dvoucípé (bikuspidální), která je k de změnám náchylnější. Méně často se v současnosti setkáváme se stenózou u nemocných, kteří v revmatickou horečku. Při významném zúžení aortální chlopni dochází ke vzniku obtíží – námahové dušnosti, bolest omdlévání při zátěži. *========================================================================================= * Aortální regurgitace *========================================================================================= Aortální nedomykavost vzniká při postižení cípů chlopně z různých příčin (zánět, vrozená d nebo při rozšíření vzestupné aorty (při hypertenzi, Marfanově syndromu, oslabení pojivové významné nedomykavosti se vada projevuje dušností a únavou při námaze, bolestí na hrudi př často bušením srdce nebo otoky. *========================================================================================= * Mitrální stenóza *========================================================================================= Zúžení mitrální chlopně vzniká zejména u pacientů, kteří v mládí prodělali revmatickou hor častými angínami, spálou. Další příčiny jsou vzácné - například rozsáhlá kalcifikace mitrá nebo systémová onemocnění pojiva. Při mitrální stenóze dochází ke zhoršenému průtoku krve do levé komory a dále do těla a k levé síni a plicním cévním řečišti. Obtíže se rozvíjí postupně, obvykle mezi 30.-60. rokem se zejména námahovou dušností a sníženou tolerancí zátěže, později může být dušnosti i kli bušení srce při arytmiích (fibrilaci síní), arytmie může způsobit i vytvoření krevní sraže vzniku cévní mozkové příhody. Dalšími příznaky mohou být otoky dolních končetin nebo kašel *========================================================================================= * Mitrální regurgitace *========================================================================================= Mitrální nedomykavost může být způsobena postižením cípů chlopně (při jejich prolapsu nebo změnách) nebo prasknutím části závěsného mechanismu chlopně (šlašinek). Také u nemocných p infarktu nebo při srdečním selhání může druhotně vznikat mitrální nedomykavost při zvětšen levé srdeční komory. Návratem krve z levé komory zpět do levé síně přes nedomykavou mitrální chlopeň dochází ke později zhoršení stažlivosti levé komory. I významná vada může být dlouho bez příznaků, ne obtížemi jsou dušnost a celková nevýkonnost při zátěži, pocity bušení srdce (při srdeční a fibrilaci síní) nebo otoky dolních končetin. *========================================================================================= * Trikuspidální regurgitace *========================================================================================= Nedomykavost trikuspidální chlopně je nejčastěji druhotná při onemocněních způsobujících z srdce nebo plicní hypertenzi. Přímé postižení chlopně je méně časté, při postižení chlopně vadě (prolaps, Ebsteinova anomálie) nebo při poranění hrudní stěny. Pacienti mívají otoky dušnost a únavnost při námaze. ****************************************************************************************** * Diagnostika ****************************************************************************************** Na možnost chlopenní vady mohou upozornit typické obtíže nebo poslechové vyšetření srdce s srdečního šelestu. Také změny na EKG křivce nebo zvětšení srdce a městnání krve v plicním rentgenovém vyšetření hrudníku mohou vést k podezření na chlopenní vadu. Hlavním vyšetření v diagnostice chlopenních je sonografické vyšetření srdce (echokardiogra způsobem echokardiografického vyšetření je vyšetření přes hrudní stěnu, které umožňuje roz určení její významnosti a změn na srdci v důsledku chlopenní vady. U některých nemocných j nálezů potřeba doplnit ultrazvukové vyšetření srdce se zavedením sondy do jícnu – jícnová Jícen těsně naléhá na srdce, a proto jsou při jícnovém vyšetření srdeční chlopně lépe a po zobrazeny. K posouzení chlopenních vad se dále může využít zátěžové echokardiografické vyš námahou (šlapání na kole) nebo s podáním léků (dobutaminu). Dalšími zobrazovacími metodami, které používáme u nemocných s chlopenními vadami jsou počí (CT) srdce a magnetická rezonance srdce (MRI). Umožňují například přesné měření velikost a jejím rozšíření, zhodnocení funkce srdečních komory nebo u magentické rezonance významnost nedomykavostí. U pacientů s významnou chlopenní vadou, která má být řešena operací nebo jinou léčebnou me přistupujeme k invazivnímu vyšetření – srdeční katetrizaci. Při katetrizačním vyšetření ov průchodnost věnčitých tepen (koronarografie), případně ověřujeme významnost chlopenní vady obvykle prováděn v lokálním znecitlivění při krátké hospitalizaci se zavedením hadičky (ka na předloktí nebo v třísle do odstupu věnčitých tepen, případně i do srdečních dutin. ****************************************************************************************** * Léčba ****************************************************************************************** Léčba závisí na významnosti chlopenní vady, přítomnosti obtíží a zhodnocení nálezů provede U méně významných chlopenních vad jsou nemocní pravidelně sledováni kardiologem včetně kon echokardiografického vyšetření. U všech pacientů s chlopenními vadami je třeba dodržování infekčního zánětu chlopní (endokarditidy), které spočívá zejména v dobré péči o chrup, spr bakteriálních infekcí a v některých případech preventivní podávání antibiotik při zubních Významné chlopenní vady, zejména pokud způsobují klinické obtíže jsou řešeny operačními ne výkony. Chirurgická léčba spočívá v opravě chlopně (plastika chlopně) nebo náhradě postiže chlopenní náhradou (mechanickou – kovovou nebo biologickou – z prasečí nebo hovězí srdeční Nechirurgická katetrizační léčba je možná u některých chlopenních vad ve specifických indi Katetrizační zavedení aortální chlopně (TAVI) se provádí při aortální stenóze u vysoce riz Balónková valvuloplastika mitrální chlopně se provádí při mitrální stenóze a katetrizační chlopně pomocí klipů (Mitraclip) při operačně neřešitelné mitrální nedomykavosti. ****************************************************************************************** * Kontakt ****************************************************************************************** Vyšetření provádíme po předchozím telefonickém objednání na číslech: 22496 2634 - 5 v ambulanci Chlopenních srdečních vad [ URL "1LFIK-47.html "] .