Implantace kardiostimulátoru


Kardiostimulátor je zařízení, které bývá zaváděno do lidského organizmu při významném zpomalení srdeční frekvence, případně při vymizení tvorby nebo vedení vlastních srdečních vzruchů (tj. v případě bradyarytmie). Kardioverter-defibrilátor je dále přístroj, který je implantován za účelem přerušení život ohrožujících arytmií, kdy srdce běží velmi rychle a přestává přečerpávat krev (tachyarytmie). Některé přístroje jsou dále určené ke stimulaci obou srdečních komor ke zlepšení jejich čerpací funkce v případech srdečním selháního selhání, kdy je přítomno prodloužení vedení elektrických vzruchů mezi pravou a levou komorou. Celý zaváděný systém je soustavou vlastního "budíku" a elektrod, které přístroj propojují se srdcem.

 

Vlastní zavedení je prováděno v místním znecitlivení, kdy je proveden malý řez kůží pod klíční kostí na levé nebo pravé straně a kdy je vypreparována kapsa pro uložení přístroje vpodkoží. Poté je zajištěn přístup od žilního řečiště napíchnutím podklíčkové žíly jehlou (přibližně obdobný mechanizmus jako při odběru krve), přes níž je zaveden jeden nebo více speciálních zavaděčů zavádějcí jednu či více elektrod (podle typu arytmie) do cévního systému a dále do srdce. Elektrody jsou zaváděny pod rentgenovou kontrolou. Jedna elektroda bývá zavedena do pravé komory a druhá do pravé síně. Pokud je implantován kardioverter-defibrilátor je zaváděná elektroda silnější. V některých případech, v případech poruchy synchronizace kontrakce obou srdečních komor, je zavedena ještě další stimulační elektroda do některé z žil, které přivádějí krev do pravé síně ze zbytku srdce. Protože tyto žíly běží po povrchu levé komory, je tak dosaženo současné stimulace levé i pravé komory. K nasondování těchto žil se používá speciálního dlouhého pouzdra a k jejich zobrazení nástřiku kontrastní látky (angiografie). Po zavedení elektrod a změření jejich elektrických parametrů se k nim teprve připojí kardiostimulátor nebo kardioverter-defibrilátor, uloží se do vytvořené kapsy a rána se zašije a zakryje sterilním obvazem. Tím je výkon ukončen. V případě implantace kardioverteru-defibrilátoru je nutné na konci výkonu otestovat, zda dovede přístroj přerušit nejzávažnější arytmii - fibrilaci komor. V krátké celkové narkóze je vyvolána fibrilace komor, která je přerušena výbojem z přístroje. Po výkonu pacient zůstává hospitalizovaný, kdy je velmi důležitý klid na lůžku 1 - 2 dny k zajištění správného kontaktu elektrod se srdcem. Poloha elektrod je dále kontrolována klasickým rentgenovým snímkem.

Stehy po zavedení přístroje jsou odstraňovány za deset dní od zavedení kardiostimulátoru/defibrilátoru. Pacienti jsou nadále sledováni stran kardiostimulační problematiky ve speciálních kardiostimulačních ambulancích II.interní kliniky VFN. Při první kontrole je provedeno důkladné seřízení přístroje s ohledem na individuální potřeby pacienta.

Po vyčerpání baterie kardiostimulátoru je nuné přístroj vyměnit. Pokud není potřeba výměny i zavedených elektrod či přidální další elektrody, což zpravidla není nutné, pak je výměna pouze jednoduchým ambulantním výkonem.