Fabryho choroba

Co jsou lysozomální choroby?

K udržení dobrého stavu organizmu je nutno zajistit přiměřenou obnovu jednotlivých tkání. Ta je zajištěna odumíráním jednotlivých buněk a jejich nahrazením buňkami novými. Při této činnosti je potřeba zajistit odbourání jednotlivých stavebních kamenů buněk tak, aby je bylo možno opět využít. Jedním z takových stavebních kamenů je skupina látek složených z bílkovin i polysacharidů (glykosfingolipidy). K jejich  odbourání slouží kaskáda enzymů uložených v buněčném orgánu – tzv. lysozomu. Ten můžeme přirovnat k vylučovacímu ústrojí buňky. Odbourávání - jakési „trávení“ – je závislé na plynulé souhře těchto enzymů, které můžeme přirovnat k nůžkám, které odstřihnou část  molekuly glykosfingolipidu tak, aby byla přístupná působení enzymu dalšího v řadě. Při špatné funkci či při chybění kteréhokoli specializovaného enzymu se zastaví odbourávání a nezpracovaný metabolit se hromadí v tkáních. V rozhodujícím procentu případů je enzymatický defekt dán vrozenou odchylkou jeho složení. Střádáním tak může být postižen nervový systém, smyslové orgány, cévy, srdce, ledviny a podobně. Proto mluvíme o „multiorgánovém“ onemocnění. Termín „lysozomální choroby“ charakterizuje skutečnost, že střádání je koncentrováno ve výše zmíněných buněčných organelách – lysozomech.

 

Co je Fabryho choroba, jak se projevuje a jako ji léčíme?

Fabryho choroba byla popsána koncem 19. století lékaři Johannesem Fabrym a Williamem Andersonem (proto někdy název Anderson-Fabryho choroba) jako nemoc s kožními projevy provázená selháním životně důležitých orgánů.

Příčinou této nejčastější lysozomální choroby je defekt jednoho z enzymů odbourávajících glykosfingolipidy: enzymu alfa-galaktosidázy. Vzhledem k tomu, že genetická informace o tomto enzymu je umístěna na chromozomu X, je choroba plně vyvinuta u mužů, ženy jsou postiženy méně významně. Pohlavní chromozom X je totiž u žen zdvojen, zatímco u mužů je nahrazen chromozomem Y. Při předávání genetické informace pak ženy předávají náhodně jedné polovině svých ženských i mužských potomků chromozom zdravý, druhé polovině ten defektní. Z těchto důvodů je u žen postižena polovina potomků. Muži předávají svůj jediný chromozom X  (s vadnou genetickou informací pouze dcerám), synům předávají pouze chromozom Y. Proto všechny dcery otců postižených Fabryho chorobou mají defektní gen, naopak synové jsou vždy zdrávi.  

Choroba se projevuje již v dětství pálením dlaní a chodidel, brněním prstů, bolestmi svalů, kloubů, břicha či hlavy, únavností, nesnášenlivostí horka či záchvatovitými teplotami. Současně se na kůži začnou objevovat typické tmavě červené skvrnky, tzv. angiomy či angiokeratomy (obr.). Postupně se od třetí dekády věku může objevit postižení důležitých orgánů (ledvin, srdce a mozku), spolu s postižením cév. Poškození ledvin často vyústí v selhání ledvin, postižení cév vzácněji v infarkt myokardu, mozkovou mrtvici či poruchu prokrvení dolních končetin. Typické pro postižení srdce je zbytnění srdeční svaloviny, tzv. hypertrofická kardiomyopatie a poruchy vedení vzruchu v srdci, které může vyústit až ve vážné poruchy srdečního rytmu. 

Donedávna bylo možno léčit pouze následky choroby: například selhání ledvin pomocí pravidelného „očištění“ krve umělou ledvinou (hemodialýzou), poruchy vedení vzruchu v srdci  implantací tzv. budíku (kardiostimulátoru). V posledních letech je dostupná tzv. enzym-substituční léčba. Jde o náhradu chybějícího enzymu uměle vyrobeným enzymem (tzv. rekombinantní alfa-galaktosidázou). Komerčně dostupné jsou dva přípravky Fabrazyme a Replagal. Více než dvě desítky nemocných s Fabryho chorobou je již touto moderní léčbou v ČR léčeny. Je dokumentován příznivý efekt na zlepšení kvality života, i zastavení či alespoň výrazné zpomalení progrese nemoci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr.: Typické angiokeratomy u hemizygotního muže s Fabryho chorobou

 

 

 

Vypracoval prof. MUDr. Jan Bultas, CSc.